William Styron - Sophiina Volba

13. listopadu 2015 v 21:28 | viola. |  Knihy
Po dlouhé době zase přináším článek o nějaké kne. Dlouho jsem o žádné nepsala, a nedávno jsem dočetla Sophiinu Volbu od Williama Styrona, proto jsem se rozhodla napsat o ní.


O Sophiině volbě jsem slyšela poprvé jenom náznakem, když jsme jeli se třídou na výlet do Terezína, proto jsem věděla jenom to, že bude nějak spojená s druhou světovou válkou. Od té doby jsem o knize věděla, ale nenapadlo mě půjčit. Až jsem její starší vydání našla mezi babiččinýma knížkama. Ta mě hned varovala, že knížku nedočtu, obzvlášť ne ve svém věku - nedočetla ji dokonce ani naše češtinářka, která je jinak hrozný knihomol. Prý je tam spousta pasáži, které nesouvisí s příběhem, a autor často odbočuje od tématu i od Sophiina příběhu.

Na začátku vás nejspíš stejně jako mě překvapí, že příběh není z pohledu Sophie a ani žádné třetí, nezúčastněné osoby, ale mladého jižanského spisovatele Stinga. Ten se v New Yorku setkává s krásnou polkou Sophii a jejím přítelem Nathanem. V knize se tak prolínají dva příběhy - Sophiino vyprávění a vzpomínky na život v Polsku, na koncentrační tábor v Osvětimi, ale i na její pozdější život ve Státech. Její vyprávění není seřazené chronologicky - to mi ale přišlo mnohem lepší, než kdyby bylo. Díky tomu si celý příběh víc užijete, alespoň já tedy ano.. Mezi Sophiinými vzpomínkami, které někdy vypráví v přímé řeči ona, jindy je převypravuje Stingo, zase vypráví Stingo. Mluví o svém životě, o otci, životu na jihu, ale i u svého neúspěchu u opačného pohlaví. (Autor se nebál napsat a popsat úplně všechno, až mě to ze začátku udivovalo. Je možné, že se při čtení budete červenat)
Dalo by se tedy říct, že William Styron ve své knize popisuje dva naprosto odlišné příběhy.

Stingo se do Sophiie okamžitě zamiluje, kvůli jejímu vztahu s náladovým Nathanem však svoji lásku tají. Přesto se z obou stávají velmi dobří přátelé a proto mu Sophie říká věci, které neřekla ani Nathanovi. Přiznám se, že i já, jako asi většina lidí, jsem myslela, že kniha je o Sophiině rozhodování mezi svými dvěma dětmi. Pokud si to taky myslíte, a knihu jste ještě nečetli, musím vás vyvést z omylu. Protože Sophie nevypráví, jak už jsem říkala, chronologicky, víc jak polovinu knihu jsem i pochybovala, jestli opravdu nějaké děti měla.
Samotná část s onou volbou je ale velmi krátká.

Kromě hlavního tématu, tedy Sophiiných vzpomínkách z druhé světové války, se kniha zabývá druhým velkým tématem - láskou. Sophie svého přítele Nathana milovala přes všechno co jí udělal, a její láska byla pro mě mnohdy nepochopitelná.

Knížku hodnotím pozitivně. Občas se sice stalo, že jsem se musela nutit, hlavně v první části knihy, pozdeji mě ale začala bavit, a byla jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Bylo to ale hlavně proto, že William Styron má velmi nezvyklý styl psaní, obzvlášť na dnešní dobu, a chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla. Proto, pokud vám hned na začátku styl psaní nesedne, zkuste chvíli počkat. Může se stát, že až se do toho dostanete, váš pohled na knihu se změní.

Sophiina volba ve mě něco zanechala, hlavně velký zážitek. Nevím sice, jestli se k ní někdy vrátím, možná později, ale rozhodně se na ni nedá zapomenout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Blog open: 15.8.2015|