Poslední shlédnuté // I.

14. listopadu 2015 v 14:30 | viola. |  Filmy/Seriály
Za říjen a část listopadu jsem viděla hned několik filmů, ke kterým by stálo za to se nějak vyjádřit. A protože bych asi nezvládla napsat ke každému z těch filmů samostatný článek, rozhodla jsem se nacpat je všechny do jednoho. A možná že z tohoto udělám pravidelnou sérii.
(Obrázky jsou z imdb.com, protože mi sem ty z csfd z neznámého důvodu nešly vložit..)


Interstellar | 2014, USA
Shrnout všechny moje pocity z tohohle filmu do jednoho odstavce bude asi nejtěžší úkol celého tohoto článku - protože jich jsou opravdu mraky. Scifi je jedním z mých oblíbených žánrů, a proto když jsem při projíždění csfd narazila na Interstellar, nepotřebovala jsem se nijak zvlášť rozhodovat. Nevěděla jsem, co od toho čekat, protože recenze byly dost různorodé, a to nejen na csfd, a o to víc jsem byla překvapená.
Po celou dobu filmu jsem děkovala za svoje alespoň střední znalosti fyziky a chemie, protože jinak bych se asi v dialozích trochu ztrácela, přesto mi to ale přineslo spoustu nových informací. Celý nápad mě zaujal a rozhodně bych ty tři hodiny strávené sledováním Interstellaru neoznačila za promarněné. Ačkoli to chvilkami bylo dost zdlouhavé. Jediné, co mi přišlo už trochu moc byl konec - nemám na mysli probuzení hlavního hrdiny na kosmické stanici, ale události po jeho pádu do černé díry. Ovšem tahle část vysvětlila většinu události ze začátku filmu, takže tam vlastně byla dost důležitá. A promyšlená taky, i když mi chvíli trvalo, než jsem ji alespoň trochu pochopila.
Jinak má ode mě film ale velmi vysoké hodnocení. Každého šálek kávy to asi opravdu nebude, ale pokud máte filmy tohoto typu rádi a nevadí vám strávit nad nimi trochu víc času, můžu Interstellar jedině doporučit.



Divergence | 2014, USA
Nějakou dobu zpátky jsem na blogu o Divergenci psala, ovšem o knize. Ačkoli nemám ještě celou Povstaleckou trilogii dočtenou, rozhodla jsem se na Divergenci podívat. A nelitovala jsem. Přesto že se knížce nikdy nebude moct vyrovnat, řekla bych že se povedl, a ani chvíli jsem se u něj nenudila. Nebudu říkat, že celý film neměl sem tam nějaké ty slabší chvilky, protože takové opravdu měl, ale ty jsem dokázala překousnout vzhledem k tomu, že jinak byl celý film udělaný vcelku pěkně. Shailene Woodley, i když budu asi jedna z mála, nepatří mezi moje oblíbené herečky a nijak moc ráda ji nemám, mi do role Tris opravdu sedla, a není moc jiných, co bych si v téhle roli dokázala představit.
V tomhle článku budu mluvit i o filmu Hunger Games, a přestože nemám moc ráda, že se tyhle dva filmy i knížky neustále srovnávají, nejspíš se tomu nevyhnu. Četla jsem jak Divergenci, tak Hunger Games a těžko říct, kterou z těch dvou mám raději. Jsou u mě dost na stejno a opravdu nemůžu říct, která by u mě vedla. Ovšem u filmu mám jasno, tam u mě Divergence vede na plné čáře.

Hunger Games - Síla vzdoru 1. část | 2014, USA
Viděla jsem předchozí dva díly, z nichž u mě jasně vede dvojka a tak jsem si řekla - proč se nepodívat i na trojku? Protože mám knížku už dávno přečtenou, nebyly tam okamžiky, které by mě vyloženě překvapily, ale to už u většiny filmů natočených podle knih mívám, dost často totiž čtu prvně knížku.
A i když jsem si knižní verzi třetího dílu Hunger Games zamilovala už od začátku, film pro mě bohužel nebyl z poloviny ani tak dobrý a ze všech tří dílů mi připadal asi nejslabší. Nenudila jsem se, to rozhodně ne, ale s prvními dvěma díly se to prostě měřit nemůže.
Nemůžu říct, že bych Katniss neměla ráda, i když její knižní verze u mě stále vyhrává, ale ve třetím díle se jí nejednou podařilo vytočit mě, její chování mi přišlo nerealistické a mnohdy nelogické. Oproti jedničce a dvojce u mě zkrátka klesla.
Tím ovšem nechci říct, že bych celou sérii nějak odsuzovala - mohli jste poznat, že Arénu smrti i Vražednou pomstu jsem si oblíbila, a ani Síla vzdoru nebyla zas až tak špatná. Nevadilo by mi podívat se na ni někdy v budoucnu znovu, ale mezi moje oblíbené filmy se řadit nedá. Každopádně, druhou část filmu jsem ještě neviděla, a jsem na ni celkem zvědavá.

Bella a Sebastian | 2013, Francie
Znám spoustu filmů o přátelství dítěte se psem, či s nějakým jiným zvířetem, ale žádný mě nechytil tak, jako právě Bella a Sebastian. Dobrodružný film z franzouských Alp za 2.světové války má v sobě cosi milého a velkolepého. Když jsem si film pouštěla, nevěděla jsem, co přesně od něj očekávat, ale už v prvních minutách mě zaujal a i když nešlo o nic napínavého, nebyla jsem schopná jen tak ho zastavit a jít si třeba jenom pro pití.
Bella a Sebastian má úžasnou atmosféru, a teď nemám na mysli tu druhou světovou válku v pozadí, ale samotné hory, ve kterých se celý příběh odehrává. A ano, i příběh, který se může na první pohled zdát úplně obyčejný, ode mě získává velké plus.
Většina postav mi byla už od pohledu sympatických, nebyla tam snad žádná taková, která by neměla něco do sebe a která by mě něčím vytáčela. Mám takový pocit, že je to natočené podle stejnojmenné knížky, kterou bych si někdy v budoucnu moc ráda přečetla.
Je to nádherný film, a já vám ho můžu jedině doporučit.

Annabelle | 2014, USA
Abych pravdu řekla, vůbec jsem neměla v plánu si tenhle film pouštět, ale když jsem byla u kamarádky, přemluvila mě, abych se s ní na Annabelle podívala. Věděla jsem, že na Annabelle nejsou zrovna pozitivní ohlasy, a že není ani z poloviny tak dobrá, jako V zajetí démonů, který mě samotnou bavil.
Přesto jsem se ale na film podívala, spíš abych si na něj udělala vlastní názor, než že bych nějak toužila vidět, co se stane.
Upřímně, horory sleduju ráda, i když jsem strašpytel až na půdu, z neznámého důvodu mě ale takovéhle filmy přitahují. Annabelle byla od začátku do konce naprostou výjimkou. Párkrát jsem se lekla, to zapírat nebudu, ale rozhodně jsem se nebála. Scény, které by mi byly u jiných hororů nepříjemné a vyvolaly ve mě nějakou úzkost nebo strach, mi tady kdoví proč vůbec nevadily, přešla jsem je bez mrknutí oka.
Hlavní postavy se chovaly neuvěřitelně hloupě, Mia obzvlášť. Můžete říct, že by se tak zachoval kde kdo, kdyby se mu dělo to co ve filmu, ale někdy bylo její chování tak nelogické, že to bylo hloupé i na tu danou situaci. A předvídatelnost. Konec jsem víceméně čekala, v žádném případě jsem nezůstala sedět s otevřenou pusou.
Nechci ale zase Annabelle úplně odsoudit - najdou se lidi, které film zaujal a ani já ho nemůžu označit za úplný propadák. Jenom mi tolik nesedl.

Muž na laně | 2015, USA
No, a to nejlepší na konec. Hned na začátek musím říct, že jsem dlouho neviděla film, u kterého by se mi tajil dech tak, jako u Muže na laně. Myslela jsem, že se zblázním když už po několikáté přecházel lano napnuté ve výšce něco přes sto pater. Až tak to na mě zapůsobilo. A o to víc, že jsem na filmu byla ve 3D. Přesto, že jsem věděla, že se hlavnímu hrdinovi na laně nic nestane.
Muž na laně je natočený podle skutečné události, což efekt celého filmu ještě prohlubuje. A pak ještě to, když si uvědomíte, jaké to asi musí být, přecházet bez jakéhokoli jištění mezi věžemi Světového obchodního centra. Je to jeden z nejlepších filmů, co jsem v poslední době viděla, a teď nemluvím jenom o příběhu samotném, který mě opravdu dostal - i celková atmosféra a postavy byly něco úžasného. Ať už byly jakékoli, nešlo si je neoblíbit.
Poslední film tohoto seznamu teda hodnotím samozřejmě kladně, ve filmu nebyla chvíle kdy bych se nudila nebo si přála, aby už byl konec. Muž na laně rozhodně stojí za to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Blog open: 15.8.2015|