Mám narozeniny, wohou

7. října 2015 v 19:46 | Viola |  Zápisky
Lepší nadpis mě nenapadl, pardon..
Byly to první narozeniny, co si pamatuju. Byly třetí, a moje jediná vzpomínka je probuzení u mamky v posteli mezi hromadou dárků. Opravdu to bylo před dvanácti lety? Jen těžko se to představuje.
Ještě nedávno jsem šla poprvé do školky, kde moji jediní kamarádi byli kluci. Neměla jsem ráda holky, které tam chodili, a vůbec mě v té době nenapadlo, že s několika z nich budu za pár let chodit do jedné třídy, a budu je mít vlastně docela ráda...
S klukama jsme se schovávali do křoví u brány školky, kam jsme nesměli chodit. Pokaždé jsme propásli svolávání na oběd, a když nás učitelky našli, zakázali nám další den chození ven.
Ale když nám trest skončil, udělali jsme to zase.


Přijde mi to jako chvilka, co jsem před lety kupovala svoji první aktovku. Byla růžová, s princeznou a mě se hrozně líbila. I když byla růžová a vypadala jako neforemný kvádr, ale byla moje.
A pak už jsem poprvé seděla ve třídě, kolem sebe znamé i neznámé děti, a já si sedla s holkou, kterou dneska nemůžu vystát, a zároveň jsem ráda, že ji znám. Zvláštní kombinace.
Pamatuju si, jak se jeden můj spolužák rozbrečel, a jak jsem musela najít na tabuli svoje jméno.
A k obědu byly řízky. Vybavuju si to doteď, jak mi ty brambory k nim nechutnaly, protože byly sladké.

Seděla jsem v malinké lavici, která mi připadala velká. Dneska když přijdu do třídy prvňáků, připadám si jako v domečku pro panenky.

Je to všechno tak dávno, a mě stejně přijde, jako by to bylo včera, co jsem přišla na druhý stupeň, nebo co jsem byla se svou třídou na lyžáku.

7. října došlo bezpochyby k několika významným událostem. Narodilo se i pár dětí, které dneska stejně jako já slaví svoje patnáctiny, ale za pár let z nich budou významní doktoři, oblíbení herci nebo zakladatelé nového malířského směru. Jenom to o nich zatím nikdo neví. Když jsem se ten tmavý říjnový večer narodila, říkali, že jednou ze mě bude krásná, chytrá a milá slečna. Takhle to je na videu, které bylo chvíli po mém narození zaznamenáno.

A těch videí k mé dnešní nelibosti vzniklo mnohem, mnohem víc. Na jednom z nich s bratrancen tancujeme na nějakou písničku od Roxette, na jiném zase zalívám pařez, protože Mrazík..
Vzpomínám si, jak jsem si ve školce hrála na vládce větru, pokaždé když trochu zafoukala, přičítala jsem to svým utajeným schopnostem.
Měla jsem taky dost zvláštní pohled na svět. Tak třeba, když jsem si představovala, jak byla moje babička, nebo i mamka malá, bylo to černobíle. Myslela jsem si, že svět byl černobílý, kvůli filmům z té doby jsem si ho neuměla představit v barvách.
Titanic jsem poprvé viděla když mi bylo tak sedm. Pár týdnů na to jsem viděla nějaký jiný film z diCapriem, a několik dní jsem přemýšlela nad tím, jak to vlastně mohli natočit, když ten pán v Titanicu zemřel.

V první třídě jsem byla naprosto obyčejná holka, jako moje spolužačky, ale moje podivnost se objevovala už tehdy. Kreslila jsem si do sešitu na počítání fialové kočky vznášející se po papíru, vypadaly dočista jako zhulené.

...
Jednoduše řečeno, dneska je mě patnáct. Necítím se na to, nepřijde mi to, a pořád mám pocit že je mi ještě čtrnáct.
Ráno jsem dostala k snídani dort. Sice jsem ho pekla sama, jenom s malou pomocí mamky a Uzlinky, ale přesto to bylo jako splněný sen. Bylo to poprvé, co jsem na narozeniny měla k snídani dort.

Vtipné je, jak vám všichni na facebooku hned začnou přát, i když je vlastně skoro neznáte, nebo se s nima třeba jenom nebavíte. Zajímalo by mě, kolik z mých spolužáků, co mi všichni do jednoho ráno popřáli, si to opravdu pamatuje. Čtyři z našich dnešních sedmi vyučujících mi taky popřáli, jak k tomu ale přišli oni, to nevím.

A popřál mi Osoba. Myslela jsem, že omdlím.

Po škole mě Mrcha chtěla odtáhnout s ní a Vosou na Hřiště, abych s nima oslavila tu patnáctku, ale odmítla jsem. Víte, nešla bych s nima ani tehdy, kdybych už neměla domluveného něco jiného. Pampeliška, M., Dýně, Král Idiotů, V. a O.(kluci, kdybyste nevěděli:d jen mě teď nenapadaj jiný přezdívky) mi uspořádaly malou oslavu.
Já na oslavy moc nejsem, nikdy jsem ani jako malá nesnila o tom, že budu mít oslavu s klauny a poníky, proto jsem ani nic nepořádala, tedy kromě rodiny.
Šli jsme na Tribunu, na fotbalovým hřišti, tam se totiž můžete úplně normálně dostat. Pampeliška donesla láhev červeného, že prý na tohle si musíme připít.
A ne, nešla jsem domů opilá.

Od Dýně jsem dostala dokonalý dárek - krabičku kondomů. Haha tak starej vtip, a přesto jsem se smála. Protože bych je asi dost dlouho nepoužila (prostě není s kým, takže dárek tohoto typu se pro mě hodí...hm nikdy?). Tak jsme je jako malý děcka nafukovaly.

Domů jsem se vrátila po čtvrté a v šest už se slezla velká část mojí rodiny, co bydlí ve stejném městě. Ten zbytek má přijet v pátek.

Jinak, dostala jsem:

- Novej baťoh do školy. Díkybohu za to. Myslela jsem, že mi z té tašky upadne rameno
- Voňavky. Netuším, jestli se mi tím ségra snažila něco naznačit, ale trefila se. Voní nádherně.
- Cédéčka. Celkem čtyři.
(sice je už z roku 2013, ale bylo to poslední cédéčko od Avril, co mi od ní chybělo)
- Oblečení. Sice jsem si je vybrala sama, takže jsem věděla, co čekat, ale jsem hrozně ráda že už si ho můžu oblíct.
- Všichni jsme z toho úplně na větvi od Karen Joy Fowler. Na tuhle knížku se neskutečně moc těším.
- Jako druhou knížku jsem dostala Alianci. Teď nevím, kterou z těch dvou přečíst dřív.
- Novou paměťovku do mobilu, který zatím nemám.
- Jídlo. Tuny jídla.
- Peníze. Zase jsem o něco bohatší. Za co je utratit, to mám jasný. Plánovala jsem knížky, ale bohužel, novej mobil teď opravdu potřebuju.

Je mi strašně líto, že nemohli přijet eL s E.. obě ale bydlí docela daleko, takže by to bylo asi na nic. Ale s eL se uvidím už o víkendu, protože ta můra má čtrnáct hned dva dny po mě. Ona ale narozdíl ode mě oslavu dělá, takže tam o víkendu pojedu.

Tenhle článek je dlouhej už sám o sobě, ale já sem musím ještě něco dopsat. V angličtině (kdy chtěla učitelka zpívat nějakou delší verzi Happy birthday, což jsem ale zamítla) jsem si tajně napsala seznam věcí, které bych si měla počínaje dnešním dnem, kdy jsem odstartovala šestnáctý rok života (je to správně, ne? Den po patnáctinách už žijete šestnáctým rokem?) pamatovat. Moc toho není a vlastně tam ani není nic moc zajímavého, ale pro mě je důležité dát to sem:

Snaž se věřit aspoň jim. Víš, že tě mají rádi a udělali ti z dneška dokonalý den.
Neposer to.
Možná, že mu na tobě záleží.
Nenech lidi odejít. Už jsi to v minulosti udělala, a vidíš že to nedopadlo dobře.
Zvládneš to. Bude líp, možná.

A ještě si sem musím hodit narozeninovou písničku*_*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ×Invisible girl× ×Invisible girl× | Web | 7. října 2015 v 21:10 | Reagovat

Omg, snad až tohle dopíšu, budu stále první kdo okomentuje tenhle narozeninový článek! :D
|zběsilé zafrkání frkačkou|
Happy B'Day! Wow.. 15 to je už velký číslo, teda alespoň pro mě. :D Dostaneš občanský průkaz a už můžeš dělat to na co narážela Dýně, gratuluji! xD
Jinak Osoba:O Musím pořádně prošmejdit blog, abych zjistila kdo to je, ale už jen ten název a to jak jsi to napsala, napovídá že to bude někdo hodně speciální:3
Hrozně se mi líbilo jak jsi to popsala:3 Snad červené chutnalo. :D
Ty dárky:3 Snad jsi dostala vše co sis přála, nebo ještě dostaneš :D
Miluju tu písničku, ačkoliv jsem jí neslyšela hrozně dlouho, zaplavil mě pocit nostalgie:3
Ještě jednou Happy B'Day a s tím Facebookem máš naprostou pravdu.. Bohužel, ale je to tak no..
PS: Děkuju za komentář u mě na blogu, hrozně mě potěšil:)

2 Viola Viola | Web | 7. října 2015 v 21:21 | Reagovat

[1]: wau wau a ještě jednou wauu:DD Děkuju moc za komentář a přání,  udělala jsi mi neskutečnou radost :-D nojo občanka, už se na té fotce úplně vidím - *výraz jako naprostá bluma*
A ano, Osoba je docela speciální - zatím jsem se o něm ještě moc nerozepisovala, ale myslím že tu o nem ještě uslyšíš:D
a ještě jednou moc děkuji za komentář:)

3 ×Invisible girl× ×Invisible girl× | Web | 7. října 2015 v 21:35 | Reagovat

[2]: Jéžiši nemáš vůbec za co^^ To je to nejmenší co jsem pro tebe mohla udělat :D To jsem hrozně ráda:)
Bluma:DDD Tak to jsi ještě neviděla můj cestovní pas xD
Tak to se nemůžu dočkat! :3
Vůbec nemáš za co^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Blog open: 15.8.2015|