Záchvěvy mých pocitů

1. září 2015 v 21:24 | Viola |  Zápisky
Stojíš před mohutnými dveřmi. Jsou těžké, nedostupné. Jen málokomu se podaří najít spravný klíč v svazku tisíců, válících se na kamenné zemi. Málokdo dokáže odemknout, a nakouknout dovnitř, byť jen na chvíli. A dál cesta taky není snadná. Dostat se přes silné stráže nedůvěry a ostražitosti tě nespouštějí z očí a sledují každý tvůj krok, každé tvé slovo. Je skoro nemyslitelné přesvědčit je, aby vás pustili dál. Jde to vůbec?
Pro spoustu lidí se dveře nikdy neotevřou, protože selžou hned u první překážky. Nedokážou najít spravný klíček, který by jim pomohl začít cestu.
Ale možná má někdo tu možnost nahlédnout dovnitř. Pro někoho se dveře otevřou, a pustí ho dál, přes nehybné stráže, kteří ho nevnímají. A pak do nekonečné změti květin a rostlin v obrovské temné místnosti. Světlo vydávají jen starobylé lampy, visící z prázdná.

Možná se tam dostaneš právě ty, cizinče, budeš-li chtít. Neznám tě, a ty neznáš mě. Neznáme se, a proto pro tebe bude mnohem lepší nahlédnout, jak to vypadá za dveřmi a co se tam skrývá...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alfa Alfa | E-mail | Web | 2. září 2015 v 10:44 | Reagovat

Stráže nedůvěry a ostražitosti lze přesvědčit jen tehdy, když se rozběhneš, hlídají tvé bezpečí, nenechají tě narazit. Vždy tě budou hlídat... ale ty jsi jejich pánem. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Blog open: 15.8.2015|