Tak si to shrňme.

31. srpna 2015 v 20:00 | Viola |  Zápisky
V první řadě se chci omluvit za naprosto obyčejný, krátký a mělký (nemohla jsem si vzpomenout jak by zněl opak k "hlubokému článku" nebo "hluboké myšlence"), ale jelikož se rubrika jmenuje Diary, a mě se hrozně líbí představa, že bych mohla psát články jako opravdový deník, rozhodla jsem se to napsat, a i zveřejnit. Protože kdyby tenhle blog byl papírový sešit, napsala bych to stejně.




• Už to není den. Už je to jen pár hodin, po kterých odstartuje 10 měsíců hrůzy a nekonečné práce.

• Alias, začne škola.

• Stále se nemůžu zbavit pocitu že tam nechci, a že se nejspíš přivážu k židli, abych tam nemusela.

• Ovšem tenhle nový stav pocitů mě udivuje - ještě minulý týden jsem se přistihla že se tam těším. (Stay weird). A ještě ke všemu to podtrhuje fakt, že mám svoji školu ráda. Až na několik lidí, kteří by mohli odletět na Mars a nevadilo by mi to.

• Možná mám tak trochu obavy z mých spolužáků. Nemám důvěru v lidi. A obzvlášť ne v 14-15ti leté puberťáky. A to i přesto, že je znám prakticky celý život. A možná právě proto. Znám je, a vím, jak jsou nevyzpytatelní.

• Rozhodla jsem se pojmenovat osoby, o kterých se budu v těchhle deníčkoidních článcích často zmiňovat. Všechny samozřejmě nepojmenuju, protože nevím, kdy a kdo bude mít tu čest objevit se tu. Jejich přezdívky budu řešit, až na to dojde.

• Stále u mě přetrvává proklatá věc = Writer's block. Ani nevíte, jak moc bych vám chtěla udělat radost, a zveřejnit nějakou povídku, jenomže.... Mám nápady. Hodně nápadů. Ale to svinstvo WB mi braní v tom napsat byť jen jednu smysluplnou větu. Nevím, kolik smysluplných vět jsem produkovala předtím, ale oproti tomu co vymýšlím teď, tak byly.

• Chci být sama. Zase chci být sama.

• Nejsem si jistá, zda je to dobře, nebo špatně. V mém případě není nic jisté.

• Stále mám v hlavě guláš a potřebuju se z toho vypsat. (Poznámka: přemýšlel někdo nad tím, proč se říká zrovna guláš? Proč ne rizoto?)

• Stále žiju, myslím a právě teď sleduju svého psa jak se pere se svou hračkou a cpu se pálivými brambůrkami. Nic nového.

• Poslední bod. Tenhle článek byl naprosto nepřínosný a autorka doufá v to, že ho případní čtenáři, kteří dočetli až do konce, budou brát s nadhledem.
Užijte si poslední prázdninový večer a nějak to zítra vydržte. Já se samozřejmě zítra ozvu, se snad trochu lepším článkem.

Vaše s-hubou-v-jednom-ohni-od-pálivých-chipsů
Viola
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Blog open: 15.8.2015|